Richmondské zápisky, díl 31, 27.8.2014, až se slunce vyhrabe nad mraky

Přes záplavy a bouře,
na balkoně plném kouře,
sama schne, sama spí,
skrytá skrývá sílu lví.

Věčná lípa tiše zpívá,
že naděje poslední zmírá,
a mě přetěžko se skrývá,
že srdce žalem se mi svírá.

Čas letí i za velikou louží,
supové nade mnou již krouží,
blíž a blíž je skřehot z jejich hrdel,
kterými zakroutím až nakopu jim prdel!